Když se smradlavým bahnem zmoudření
s melancholickým bubláním
prodírá
trouchnivějící Mládí
a zvětralou nadějí
se již nedá víc opíjet
V tu chvíli
(právě v ní)
je čas
s provinilou grimasou dementního úsměvu
vykázat
své trapně ukřivděné Snílkovství
z ráje praktičnosti
decentně za ním prásknout dveřmi
zatnout pěsti
a v duchu hulákat:
Táhni k čertu
ty ožralé
nenasytné prase
na jehož hřbetě jsem se vláčel vždy jen
od zdi ke zdi!
Hodnoťte:
(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...Zhlédnuto 22x